|
|
White collar revisited - millsovská teorie vlivu byrokratizace na sociální a ekonomický vývoj západních společností.
Hampl, Petr ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Matějů, Petr (oponent) ; Žák, Milan (oponent)
Úvodní část práce se věnuje shrnutí myšlenek, které autor dříve publikoval v esejistické podobě a které se zabývají vztahem mezi třídní strukturou současných západních společností a ekonomickou politikou prosazovanou vládami. Další část je věnována osobnosti Charlese Wrighta Millse, jeho metodě, přínosu pro sociologii jeho doby a millsovské inspiraci pro současné sociologické zkoumání. Dále je pozornost věnována třem myšlenkovým směrům, které mohou Millsovy myšlenky lépe osvětlit a doplnit: ekonomii veřejné volby (zejména v Tullockově podání), teoriím nové třídy a teorii podnikatelských inovací. V této části je formulována nová typologie inovací. Jádro práce je pak věnováno diskuzi Millsových tezí o růstu byrokratických aparátů, vytváření bílých límečků jako samostatné třídy a dopadům tohoto jevu na sociální strukturu, ekonomický vývoj a politický vývoj západních společností. Millsovy teze jsou posuzovány jednak z pohledu 60 let, které od napsání jeho práce uplynuly, jednak diskutovány ve světle myšlenkových směrů uvedených v předchozím odstavci. To je zakončeno formulováním teorie, která Millsovy myšlenky zpřesňuje a doplňuje. Další část se zabývá metodikou sociálních věd v pojetí Karla R. Poppera a jeho kritériím vědecké teorie. Formulovaná teorie je pak posuzována, zda těmto kritériím odpovídá....
|
|
|
Reflection of Social, Economic and Cultural Changes in Britain in Selected Early Victorian Fiction
Šišková, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem rigorózní práce s názvem "Sociální, ekonomické a kulturní změny probíhající v Británii a jejich odraz ve vybraných dílech raně viktoriánské prózy" je prozkoumat vztah mezi První průmyslovou revolucí ve Velké Británii a anglickou prózou tohoto období. Zabývá se otázkou, zda vybraní autoři ve svých dílech odráželi hlavní průmyslové a společenské změny a pokud ano, tak na které konkrétní události se zaměřovali. Dále se tato práce zabývá vztahem mezi romanopisci a jejich díly, jinak řečeno, snaží se prokázat, zda existuje nějaký vztah mezi třídním původem autorů a způsobem, jakým vyobrazovali sociální problematiku ve svých románech. Tato rigorózní práce se také snaží zjistit, jestli se autoři vybraných děl identifikovali se svými hrdiny a/nebo zda projektovali své životní zkušenosti do vlastní literární tvorby. Práce se také zaměřuje na literární směry zastoupené v následujících raně viktoriánských románech: Janě Eyrové od Charlotty Brontëové, Bouřlivých výšinach od Emily Brontëové, Nadějných vyhlídkách, Zlých časech, Oliveru Twistovi a Příběhu Davida Copperfielda od Charlese Dickense a Jarmarku marnosti od Williama Mekapeace Thackereyho. Klíčová slova: sociální změny, průmyslová revoluce, viktoriánská společnost, společenská mobilita, třídní konflikt, román
|
host ::
RSS.